Nour Jaouda (Libyjka, nar. 1997) se dostala do povědomí širšího publika během posledního benátského bienále Cizinci všude, jehož kurátorem byl Adriano Pedrosa. Její rozměrná textilní nástěnná díla z barvených látek, které byly nastříhány a navrstveny na sebe, si získala velkou pozornost veřejnosti a po skončení bienále se dostala do významných mezinárodních muzejních sbírek.

Umělkyně vyhledává látky na trzích v blízkosti svého domova v Káhiře a Londýně, barví je pomocí široké škály rostlinných barviv v sytých přírodních tónech a poté je sešívá do tapiserií. Díky vrstvám prošitých vláken se jejich povrch stává drsným, s trojrozměrnou kvalitou připomíná krajinu plnou rostlin a stromů, kterých se lze dotýkat. Tyto krajiny – skutečné i vzpomínkové – jsou místy, kde se autorka snaží zkoumat témata paměti, rekonstrukce a sounáležitosti. Její tapiserie, ale i sochy se zabývají existencí a interpretací kulturních motivů, společenských zvyklostí a historických narativů, které se trvale mění.

Instalace The shadow of every tree (Stín každého stromu, 2024) se skládá z monumentálního textilního díla, kovové brány a betonové stěny. Živé odstíny tapiserie a fluidní tvary evokují přírodní krajinu, opakující se téma umělčiny tvorby. Textilní dílo zavěšené na stěně visí za vysokou kovovou bránou, která se odvolává jak na islámské motivy, tak na koloniální architektonické dědictví britského impéria. Třetím prvkem instalace je betonový fragment zdi s islámskými ornamenty. Začleněním fragmentů skutečných bran, získaných z kovového odpadu v Káhiře, a fragmentu zdi do návrhu, Jaouda zdůrazňuje napětí mezi zachováním a úpadkem, jakož i kulturní mnohost. „Brána znemožňuje přímý přístup k dílu, přesto láká ke zkoumání“, vysvětluje autorka. „Její estetická síla nás přitahuje, ale zároveň nám odpírá vstup, a nutí nás tak dekonstruovat sociální a kulturní hranice, s nimiž se setkáváme a které si navzájem vnucujeme.“