Mimořádné dílo malíře a sochaře Georga Baselitze (Němec, nar. 1938) se podílelo na utváření poválečného západního umění. Konceptuálně a formálně vzpurný a vytrvalý v realizaci svých nápadů Baselitz znovu a znovu provokoval publikum. Jeho slavný raný cyklus Hero Paintings (Obrazy hrdinů, 1965-1966) představoval údajné bojovníky jako monumentální, ale potlučené a pokřivené muže. V roce 1969 Baselitz obrátil malovanou postavu vzhůru nohama, aby údajně osvobodil zobrazení od podobnosti s realitou a zpochybnil kategorizace abstrakce a figurace. Skeptická a nejednoznačná Baselitzova inverze od té doby provokuje veřejnost, protože nutí diváka, aby se na malovanou hmotu díval pozorněji, a zároveň vzbuzuje pochybnosti o tom, zda dává představovanému vyprávění smysl.

Obraz Einer ist im Dunklen (Jeden je ve tmě, 2017) zobrazuje nahou oříznutou mužskou postavu v charakteristické poloze hlavou dolů, která se vznáší v prostoru. Barevná paleta je redukovaná: černá tvoří pozadí pro šedou postavu, která sestupuje po rudimentárních schodech naznačených bílými liniemi. Zdánlivě jednoduchá kompozice kontrastuje s dynamikou malby. Na skvrnách černé a šedé se toho děje hodně – jsou zde skvrny, linie a variace odstínů, které vytvářejí svěží texturu a nutí diváka k intenzivnímu pohledu. Baselitzovy převrácené figury způsobují, že známé vypadá podivně. Při této permanentní provokaci není jasné, zda si Baselitz s diváky hraje, nebo zda jde o seriózní zkoumání malířských postupů a vnímání.