Petrit Halilaj (Kosovec, nar. 1986) ve své tvorbě nese vzpomínky a traumata z nedávné války na Balkáně, které jsou pro něj východiskem k přemýšlení o historii, dědictví a myšlence společenství v širším slova smyslu. Haliaj, který sám zažil vysídlení a násilí, reflektuje složitost minulé i současné doby pomocí působivého poetického vizuálního jazyka plného obecně rozpoznatelných znaků a symbolů, což mu umožňuje oslovit široké publikum.

Od roku 2015 používá Halilaj jako prvky svých soch nalezené otrhané školní stoly s dětskými čmáranicemi na povrchu. Stoly často pocházejí ze zrušených škol v Kosovu nebo v jiných částech Balkánu, kde je umělec našel a později znovu použil. Čmáranice a slova, na která Halilaj na lavicích narazil, přetvořil do bronzových soch, jako je srdce v díle Heart Face Rising ze série Abetare (Abeceda) (Srdcová tvář vystupující z abecedy, 2024). Obecnou podobu srdce známe všichni bez ohledu na národnost či výchovu i symbolický význam lásky a péče je také všeobecně srozumitelný. Viditelné modifikace linií srdce zdůrazňují citovou angažovanost jeho prvního neznámého tvůrce, zatímco jednoduché rysy obličeje přidané k srdci připomínají dětskou nevinnost a tvořivost.

Tento zdánlivě naivní přístup k médiu sochařství je v příkrém rozporu s jeho tradicí monumentality, která v minulosti rezonovala v množství oslavných soch. Halilaj velmi jemným způsobem trvale zpochybňuje fungování systémů moci a útlaku.