Umělkyni Jenne Gribbon (Američanka, nar. 1978) trvalo nějakou dobu, než objevila své životní a umělecké poslání: teprve poté, co si dovolila stát se queer a v roce 2017 se seznámila se svou nynější ženou, hudebnicí Mackenzie Scott, věděla, že se ve svých obrazech pokusí dát ženám prostor pro jejich prezentaci. V průběhu dějin se ženy často podřizovaly představám, které o nich vytvářeli muži, a pod dohledem patriarchálních společností takzvaný „mužský pohled“ kontroloval, jak jsou ženy prezentovány, a tedy jak se mají chovat.

Zdánlivě nenáročné olejomalby jsou tvořeny rychlými, viditelnými tahy štětce a brilantním použitím barev s mnoha odkazy na francouzské umělce 19. století, jako byl Edouard Manet, kteří zobrazují ženy, jež jsou samy se sebou spokojené a nehledají žádnou formu společenského uznání. Mackenzie Scott se stala slavnou múzou Jenny Gribbon, kterou autorka miluje a obdivuje, aniž by ji idealizovala. Ve snímku Sound check (no audience) (Zvuková zkouška (bez publika), 2020) se Torres, umělecké jméno Mackenzie Scott, připravuje na koncert; ve snímku Street cat (Pouliční kočka, 2023) je zachycena při prostém pohlazení kočky během líbánek v Asii.